Znáte lidové přísloví: „chybami se člověk učí“? Já jich v životě nasekal tolik, že by to bylo na román, ovšem z každé chyby vždy vyplynulo důležité poučení. Zkušenost. Kdybych mohl vrátit čas, znovu se přesunout do devadesátých let a měl bych možnost rozhodovat o způsobu vytápění v našem rodinném domě, trval bych na kombinovaném kotli na dřevo, štěpku či pelety. V devadesátých letech probíhala v naší obci plynofikace, šlo o rozsáhlou akci, která nepříjemně zasáhla do obecních komunikací a do našeho domu to také nepřineslo mnoho dobrého.

Dnes bych plynovou přípojku zcela zavrhl a namísto toho bych začal navážet do zahradního dřevníku potřebné palivo. Nechal bych nainstalovat namísto starého kotle na koks nový kombinovaný kotel na dřevní štěpku a nemuselo by se u nás vrtat do zdi sbíječkou, rozvádět po domě plynové trubky, pracně vložkovat komín a provádět revizi kotle. Neopomenutelné je také riziko exploze plynu, což se potvrdilo v Praze v Divadelní ulici v roce 2013.

S plynofikací bych nechtěl mít nic společného a záhy by se potvrdilo i to, že topení dřevem je stále nejlevnější způsob vytápění. Můžete si to snadno ověřit i dnes, topit dřevem vyjde levněji než topit zemním plynem, elektřinou v elektrokotli i tepelným čerpadlem. A je to dokonce levnější v porovnání s moderními kondenzačními plynovými kotli.
Samozřejmě, že topit dřevem je pracnější, je třeba před zimní sezónou opatřit dostatek paliva a uložit jej pod střechu, ale pak máte klid a v zimě se zas potvrdí přísloví: „Zima se tě zeptá, co jsi dělal v létě“. Kdo topí dřevem, netýká se jej žádný blackout. Může mu být úplně jedno, že někde exploduje plynové potrubí a je kvůli tomu na tři dny přerušena dodávka plynu. Případně tři dny nebude dostupná elektřina. Teplo v domě bude stále i přes několik vyhlášených blackoutů, ovšem ti, co topí plynem nebo elektřinou, tento problém mohou pocítit velmi trpce.